Protože vídávám nejrůznější, často velmi kreativní způsoby psaní "kendó slovíček", ze kterých mi v lepším případě jen zacuká ve tváři a v tom horším případě mi krvácí oči.
1) Není to zas taková věda!
2) Jedna věc je transkripce samotná. Transkripce znamená přepis, a tady konkrétně přepis japonských znaků do latinky. Můžete používat transkripci japonskou, kterou ale rozluští spíš jen Japonci. Takže nejspíš skončíte u transkripce "anglické" nebo české.
Nejjednodušší je transkripce česká, protože prostě přepíšete slovíčko tak, jak jej slyšíte... skoro :-)
Japonština funguje na slabičném systému, takže se kombinují samohlásky a, i, u, e, o a slabiky jako ka, ki, ku, ke, ko, sa, ši, su, se, so,... jediné samostatné písmenko je "n". Co to znamená v praxi? Že nenajdete slovíčko "cki", ale "cuki".*
V rámci českého přepisu se vám nikdy neobjeví ypsilon. (Slovíčko "subury" neexistuje. Prostě ne.)
Pokud píšete český text, nejsmysluplnější je používat i český přepis.
"Anglická" transkripce není kdovíjaká věda, ale musíte si uvědomit, že "y" se čte jako "j", "j" se čte jako "dž"a délky slabik buď budete ignorovat (dojo) nebo psát pomocí podélných čárek (dōjō). Varianta dójó jednoduše neexistuje. Ani to nezkoušejte.
3) Velká písmena. Jen Tak Na Úvod, Jak Se Vám Čte Takovýto Text? Asi Dost Otravné, Ne?
Děcka. Pravidla češtiny specifikují psaní velkých písmen docela hezky (i když sama pravidla tvrdí opak :D).
Neexistuje žádný relevantní důvod pro to, aby se slovo kendó psalo s velkým písmenem na začátku. Píšete snad Tenis, Golf, Šipky, Fotbal? Dost pochybuju. Je to zlozvyk, co máte z angličtiny. (Nebo z němčiny. Prostě se ho zbavte.) Pokud píšete anglický text, pište si "kendó" a další slovíčka, jak chcete. Červenou, Comis Sansem, jak je libo. Ale v češtině se píší s velkým písmenem na začátku vlastní názvy osob a míst + nějaké další výjimky. NE obecné výrazy jako je kendó (= sport), dódžó (= tělocvična, obecný název místa), dan, kjú (= technický stupeň), keiko (= cvičení) atd.
(Nemluvě o tom, že se lidi pokouší psát s velkým počátečním písmenem i česká obecná slova jako je rozhodčí, ředitel, spolek, ...)
(Mimochodem Česká Federace Kendó je zapsána v rejstříku jako Česká Federace Kendó, ač by to měla být správně Česká federace kendó, ale protože je to její oficiální název, nedá se nic dělat :))
4) Šinai nebo šinaj? Senpai nebo senpaj?
Správný přepis je šinai, senpai, sensei - a při skloňování tudíž se šinaiem, se senpaiem, se senseiem. Ale proč je potom samuraj, se samurajem? Samuraj byl totiž už úspěšně adoptován do češtiny :-) Ostatní slovíčka na to čekají. Ale pro mě za mě, klidně si to pište jako šinaj, půjdu se senpajem zmlátit senseje... ale určete si normu a té se držte.
5) Skloňovat nebo neskloňovat?
Jak chcete. Ale jedno si vyberte a držte se toho. Jste-li zastánci neskloňování, neskloňujte, ale smiřte se s tím, že čeština prostě skloňuje a tím pádem i zákonitě przní cizí slovíčka :) a vy to musíte přijmout. Jste-li zastánci skloňování, skloňujte dle pravidel češtiny prosím.
6) Rody.
Jistěže se o nich můžeme hádat, protože japonština žádné rody nemá. Ale logicky...třeba bógu. Brnění. Je to věc neživá. V češtině je "to" brnění, rod střední. Tak proč vymýšlet něco jako "ta" bóga? (To už jsem slyšela minimálně od pěti lidí.) To bógu, bez bógu, s bógu, nemusíte to pak ani skloňovat ;-)
7) Kde dělit slova? Kakarigeiko nebo kakari geiko?
Tak na tom se zatím žádní filologové dosud neshodli. Já si u delších názvů vypomáhám pomlčkou, ale zrovna kakarigeiko je mi těžko dělit od sebe, když už v tomto spojení došlo ke změně znělosti (kakari + keiko = kakarigeiko).
8) Překlepy a připomínky prosím hlásit do komentářů. Díky.
Tu dole máte tabulku s nějakými kendó slovíčky. Vyberte si buď sloupeček nalevo nebo napravo, ale nekombinujte je. Sloupeček uprostřed nemusí být nutně přesný, jelikož jsem lenoch a na přesné definice si můžete vytáhnout Ozawu. Všimněte si ale prosím, že se žádné ze slov nepíše s velkým počátečním písmenem.
| český přepis | český význam | anglický přepis |
|---|---|---|
| ajumi aši | pohyb chodidel jako při chůzi, střídají se |
ayumi ashi |
| bógu | brnění | bōgu |
| bokken | dřevěný meč | bokken |
| bokutó | dřevěný meč | bokutō |
| budó | bojové umění | budō |
| cuba | záštita meče | tsuba |
| cubadome | gumový kroužek za cubou | tsubadome |
| cubazeriai | "cuba na cubu" | tsubazeriai |
| cuka | rukojeť meče | tsuka |
| cuki | bodnutí na krk | tsuki |
| curu | provázek na šinaji | tsuru |
| čakuza | = seiza, sed na patách | chakuza |
| čikama | krátká útočná vzdálenost | chikama |
| čúdan no kamae | postoj s mečem mířícím do krku soupeře |
chūdan no kamae |
| dan | technický (mistrovský) stupeň | dan |
| debana waza | technika zasažení protivníka těsně před jeho útokem |
debana waza |
| dó | chránič hrudi, zásah na boky | dō |
| dódžó | místo, kde se cvičí budó | dōjō |
| dómo arigató gozaimasu | Děkuji (za cvičení) | dōmo arigatō gozaimasu |
| džigeiko | cvičná souboj | jigeiko |
| džódan no kamae | postoj s mečem nad hlavou | jōdan no kamae |
| džógeburi | dlouhé seky ke kolenům | jōgeburi |
| fumikomi aši | přískok s přidupnutím | fumikomi ashi |
| gedan no kamae | postoj s mečem mířícím dolů | gedan no kamae |
| hai | ano (/provedu/souhlasím) | hai |
| hadžime | povel "začněte" | hajime |
| hakama | kalhotová suknice | hakama |
| himo | šňůrky na menu, kote, dó | himo |
| issoku ittó no maai | vzdálenost na jeden krok | issoku ittō no maai |
| jame | povel "přestaňte/zastavte" | yame |
| kakarigeiko | cvičení nepřerušovaných útoků | kakarigeiko |
| kamae | základní postoj | kamae |
| keiko | cvičení (trénink) | keiko |
| keiko-gi | kabátek na cvičení :) | keiko-gi |
| kensen | špička šinaie | kensen |
| kiai | křik, pokřik | kiai |
| kihon | základy | kihon |
| kirikaeši | cvičení plynulého sekání | kirikaeshi |
| kote | rukavice | kote |
| kjú | technický žákovský stupeň | kyū |
| men | zásah na hlavu; helma | men |
| mecuke | oční kontakt | metsuke |
| mokusó | meditace | mokusō |
| nakajui | kožený pásek v horní třetině meče | nakayui |
| ódži waza | obranně-útočná technika | ōji waza |
| okuri aši | klouzavá chůze s pravou nohou vpředu | okuri ashi |
| onegai šimasu | prosím ("cvič prosím se mnou") | onegai shimasu |
| rei | pozdrav - úklona | rei |
| sajúmen | sek na pravý a levý spánek | sayūmen |
| seiza | sed na patách | seiza |
| senpai | starší/zkušenější kolega | senpai |
| sensei | učitel | sensei |
| seme | tlak na soupeře | seme |
| seirecu | nástup | seiretsu |
| šiai | zápas | shiai |
| šiaidžó | prostor, kde probíhá šiai | shiaijō |
| šinai | bambusový meč | shinai |
| sonkjó | dřep s rovnými zády | sonkyō |
| suburi | cvičení seků | suburi |
| šikake waza | útočná technika | shikake waza |
| taiatari | náraz tělem do těla soupeře | taiatari |
| tare | chránič slabin | tare |
| tenugui | šátek na hlavu pod men | tenugui |
| tenouči (te-no-uči) | úchop meče | tenouchi (te-no-uchi) |
| tóma | velká vzdálenost | tōma |
| učikomi-geiko | útok na odkryté zásahové plochy | uchikomi-geiko |
| zanšin | stav bdělosti, připravenosti | zanshin |
*) Protože samohlásky "i" a "u" se tzv. polykají, pokud jsou uprostřed nebo na konci slova a jsou mezi neznělými souhláskami - tak znějí poučky. V praxi to jsou právě slova jako cuki [cki], suki [ski], mecuke [mecuke], mokusó [moksó] - tam se polyká "u". A třeba u slova šikake se polyká "i" - [škake]. Jenže! Záleží také na dialektu mluvčího, někteří si na polykání samohlásek nehrají a všecko vám pečlivě vysloví :-)
A když už jsme u výslovnosti, říká se sensei jako sensé nebo jako sensej?
Tak tokijský dialekt, což je standardní japonština, vyslovuje "ei" jako dlouhé "é", tudíž [sensé], rei je [ré], seirecu je [sérec]. A pak si zajedete někam na druhý konec Japonska a uslyšíte "sensej", "sejrecu" atd. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat